úvodní strana

Přednáška našeho absolventa o lesnictví



/28.1.2020/ Pavel Gašpár DiS., absovent našeho oboru Ekologie a životní prostředí, se k nám dnes na školu vrátil s přednáškou Lesnictví, ve které studentům 4.E. popsal z vlastní zkušenosti náplň práce lesního technika, použití lesnických map, problematiku pěstování, ochrany, těžby lesa a myslivosti. https://www.lesymb.cz/kontakty/lesni-spravy
https://ekorajhrad.wgz.cz/vyuka/lesnictvi

Voda je pro zemi tím, čím je krev pro člověka

/26.1.2020/ Pavla Kurková, studentka 4. ročníku oboru Ekologie a životní prostředí, Střední zahradnická škola Rajhrad, p.o
„Voda je pro zemi tím, čím je krev pro člověka“ (Levi Eškol)
Hned v úvodu bych se chtěla zaměřit na to, co jsou to vlastně meliorace. Doslovná definice nám říká že: „Meliorace je soubor různorodých opatření vedoucích ke zlepšení úrodnosti půd, které jsou přirozeně málo úrodné, nebo u kterých došlo v důsledku nevhodných zásahů či působením vnějších činitelů ke snížení jejich produkční schopnosti.“
Pokud budete dnes hledat, ať už na internetu, či v knihách, cokoliv na téma meliorace, pravděpodobně narazíte na články typu „zlo zvané meliorace“, nebo „meliorace – tikající bomba pod našima nohama“. Jak tyto názvy napovídají, slovo meliorace je dnes používáno, jako synonymum pro špatné zacházení s půdou, což je v přímém rozporu s původní definicí tohoto slova.
Kde se vzalo nové užití slova meliorace? Domnívám se, že je to způsobeno dřívějšími zásahy do krajiny, které se často nazývaly jako „meliorační opatření“. Mluvím o 80tých a 90tých letech minulého století, kdy se v české krajině vybudovalo značné množství odvodňovacích či naopak zavlažovacích zařízení s cílem zvýšit konkurenceschopnost tuzemského zemědělství. V současnosti je v České republice evidováno přes milión hektarů pozemků odvodněných trubkovou drenáží, desetitisíce kilometrů upravených malých vodních toků a odvodňovacích kanálů. Většina drénů je dnes na konci své životnosti a jediné podle čeho můžeme ještě dnes identifikovat jejich přítomnost jsou revizní šachty, které jako osamocení vojáci dodnes stojí na našich polích. Zevnitř zarůstají náletovými křovinami a pomalu se mění v novou divočinu. I přes to tito veteráni ještě dnes účinně odvádějí vodu z krajiny a dělají problémy nejen zemědělcům, ale i vodnímu režimu.
Dle mého názoru, je dnešní pohled na meliorace velmi jednotvárný a zastaralý. Stále si totiž pod tímto pojmem představujeme velké odvodňovací zařízení, jenže to pro dnešní dobu už dávno neplatí. Myslím si, že je nejvyšší čas revitalizovat celý pohled a použití slova meliorace. Pokud má jít o opatření vedoucích ke zlepšení úrodnosti půd, je tento krok vpřed zcela nevyhnutelný a nutný. Toho ovšem nebude možné dosáhnout, pokud se nezmění i náš celkový přístup k vodě. Dovolte mi, abych Vám to demonstrovala na příkladu dětských říkadel.
„Dešti, dešti, ďas tě vem, vrať se zpátky jiný den!“ (Americká říkanka)
„Deštík padá z oblohy, proprší den celičký. Kapky, kapy, kapičky, tleskejte mé ručičky.“ (Izraelská říkanka)
Věřím, že si teď každý z Vás všiml kontrastu přístupu k vodě, které tyto nevinné říkanky v dětech od mala pěstují. Netroufám si tvrdit, že bychom měli ihned přepsat celou českou literaturu pro děti, ale přece jen bychom se mohli zaměřit na takové drobnosti, jako je šetření vodou v domácnosti.
„Není pravda, že trpíme nedostatkem vody. Trpíme nedostatkem inovací“ (Amir Peleg)
Co má úspora vody v domácnosti společného se zemědělstvím? Pokud bychom dokázaly přístup k vodě změnit tzv. “od kořenů“, našim dětem by pro nás nové inovace jako například kapková závlaha, či recyklace odpadních vod a jejich využití v zemědělství, mohly přijít jako zcela běžná věc. Pokud dnes o těchto inovacích víme a dokáží je efektivně používat rozvojové země jako je Izrael, proč ještě dnes zaléváme naše pole tzv. záplavovou závlahou, která na povrchu tvoří nepropustný škraloup a podporuje zasolování půd, navíc se tato velmi neefektivní metoda v drtivé většině případů provádí pomocí pitné vody. Proč bychom nemohli zavést a uskutečnit nové meliorační postupy? (jako jsou například recyklace vody, či kapková závlaha)
„Vodu nezačnete postrádat, dokud vám nevyschne studna.“ (Bob Marley)
Závěrem chci vzkázat, že v České republice je i přes sužující sucha zdánlivě stále vody dost. Voda ale není nic, co se dá stejně jako energetika, opravit okamžitě. Je potřeba mít doopravdy dlouhodobý výh
led pěti, deseti, patnácti, nebo dvaceti let a každým rokem uskutečnit jistou etapu, zkontrolovat ji a jít dál.

Praxe našich studentů v pořadu ČT

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1097944695-nas-venkov/319294340070004-ochranarsky-neklid/
Pořad: Náš venkov. Téma: Ochranářský neklid 27.4.2019 2:25 - 5:18. Pan učitel Martin Slanina se studenty 2.E. na praxi na přírodní památce Žebětínský rybník na okraji Brna. Praxe probíhají ve spolupráci s občanským sdružením Rezekvítek, jehož terénní pracovník Vilém Jurek přibližuje význam prací na pomoc migrujícím žábám.